Investice do zlata

Tři pravidla pohybu ceny investičního zlata

1. Volatilita (nestálost cen investičního zlata) neznamená riziko
   Volatilitu ceny investičního zlata a investičního stříbra většinou uměle vytváří banky na trhu papírových derivátů, kde stanovují ceny nezávisle na fyzické nabídce a poptávce. Tak mohou být změny v ceně zlata i stříbra poměrně značné a okamžité.
2. Nákup investičního zlata a investičního stříbra vyžaduje trpělivost
   Nestabilita trhu tak často odrazuje potenciální zákazníky, kteří uvažují o nákupu investičního zlata nebo investičního stříbra. Existují i tlaky na vlastníky těchto cenných kovů, aby se investice do zlata (či jiných kovů) vzdali a vyměnili ji za běžné papírové oběživo.
3. Finanční poradci a mediální kampaně bank brojí proti nákupům investičního zlata a stříbra a proti spoření ve zlatě
   Peníze zákazníků uložené v investičním zlatě nebo investičním stříbře představují pro banku ztracený zisk a ztracenou příležitost k novým půjčkám, ze kterých se účtuje úrok. Burzovní makléři též nejsou zlatu naklonění, protože jeho vlastníci si jej většinou drží a nesměňují - investiční zlato a stříbro nebývá předmětem spekulací. Proto tyto subjekty nákup fyzického investičního zlata a investičního stříbra nepodporují.

Nejlepší investicí je investiční stříbro

Při investici do drahých kovů bývá obvyklé nakupovat investiční zlato, platinu či paladium. Investiční stříbro nebývá tolik obvyklé, a proto tato komodita představuje obrovskou investiční příležitost. Toto stříbro spolu se zlatem hrálo roli měny tisíce let a ještě v šedesátých letech se ve Spojených státech používaly čtvrťáky ze stříbra. Tedy stříbro sloužilo jako finanční oběživo déle než investiční zlato.

Investiční stříbro je hodnotnější než investiční zlato

Investiční stříbro je hojněji zastoupeno v zemské kůře a proto je i historicky méně cenné. V současnosti se jeho cena pohybuje v poměru ke zlatu 50:1. Vytěžené stříbro se díky vodivým vlastnostem využívá v průmyslu. Již několik let se jej ročně spotřebuje o dvacet procent víc než se vytěží. Stříbro má v průmyslu současné době až deset tisíc nejrůznějších možností využití. A vzhledem k jeho nezastupitelnosti se průmysl vždycky musí přizpůsobit jeho ceně. Při nedostatku stříbra by mnohá průmyslová odvětví nefungovala. Pokud jde o jeho těžbu, stříbro se většinou získává jako vedlejší produkt při těžbě zejména zinku nebo zlata.

Fyzické investiční stříbro

Investiční stříbro ve fyzické podobě je jedinou komoditou na světě, která se dnes obchoduje levněji než před třiceti lety. Tehdy se investiční stříbro pohybovalo v cenách kolem padesát dolarů za trojskou unci. Investiční stříbro představuje v současnosti nedostatkové zboží, ale této skutečnosti neodpovídá jeho cena na trzích. Z toho je patrné, že při jeho prodeji nefunguje klasický tržní princip, kdy zvýšená poptávka vyvolává vyšší cenu. Tento jev vysvětlujeme na našich stránkách v www.investicni-zlato-tv.cz.

Investiční stříbro = investiční nástroj

Investice do stříbra se vždy vyplatí. Kromě investičních 1 Oz stříbrných mincí - Eagle, Panda, Philharmoniker, Maple Leaf, Libertad, Britannia, lunární série australské mincovny Perth Mint, představují další spolehlivý investiční produkt cihly o hmotnosti od 1 Oz do 5000g. K předním výrobcům investičních stříbrných cihel náleží značky Heraeus, Umicore, Perth Mint, Argor Heraeus a další ze seznamu Good delivery.

Investiční stříbro a krize

Investiční stříbro je investiční nástroj

Investiční stříbro se stále více uplatňuje jako nástroj investice a díky současné cenové dostupnosti bude podle expertů představovat po příštích deset let nejlepší investiční příležitost. Díky současné povaze trhu, který hodně ovládají spekulanti, často používající nezákonné praktiky, má obchodování s investičním stříbrem volatilní povahu a vyžaduje kromě odborných znalostí ohledně růstu cen také pevné nervy. Pro investory, kteří počítají s dlouhodobějším horizontem, v rozmezí pět až deset let, nehraje však tato volatilní povaha velkou roli a naopak umožňuje při propadech ceny nakoupit fyzické investiční stříbro velice výhodně.

Investiční zlato nebo stříbro?

Investiční zlato a stříbro sloužily ve formě peněz po tisíce let, většinou v poměru 15:1 - jedna unce investičního zlata má hodnotu 15 uncí investičního stříbra. V současnosti se tento poměr pohybuje v rozmezí 53:1, což naznačuje nadhodnocení investičního zlata respektive podhodnocení investičního stříbra. Z historické ceny investičního zlata po započítání inflace je patrné, že ještě nedosáhlo rekordu z roku 1980. Investiční stříbro ani nominálně nedosahuje tehdejší ceny a je jedinou komoditou na světě, která se obchoduje levněji než před třiceti lety. Je tedy výrazně podhodnocené a je otázkou času, kdy jeho cena vzroste. Jde však o relativně malý trh a jeho cena se mění, tedy investování do něj vyžaduje pevnější nervy a dlouhodobější horizont. Při splnění těchto podmínek se spoření ve stříbře velmi doporučuje. A navíc investiční stříbro, fyzicky méně dostupné než investiční zlato, je stále dostupnější finančně. Většina dosud vytěženého zlata se uchovává, zatímco stříbra se již několik let spotřebuje o dvacet procent méně, než se vytěží. Spoření ve stříbře tak představuje levnější alternativní možnost ke spoření ve zlatě.

Investiční zlato není možno vyrobit

Na rozdíl od peněz, které lze snadno vytisknout, se investiční zlato nedá tak snadno vyrobit. Má stálou povahu a určení ve své ryzosti, dá se dobře zpracovat a dělit na zcela stejné díly. Díky tomu se investiční zlato používalo odjakživa jako monetární kov a do roku 1971 sloužilo jako základ světové monetární soustavy. Potom ale americký prezident Nixon zrušil směnitelnost světové rezervní měny za investiční zlato a k zahraničním transakcím se začala využívat rezervní měna, zakládající se na slibu vlády USA uhradit své závazky včetně úroků. Tato skutečnost vyvolala raketový růst ceny investičního zlata, neboť se do oběhu dostávalo stále víc papírových a elektronických dolarů. Investiční zlato tak zrcadlilo rychlé znehodnocování měny. V průběhu necelé dekády vzrostla cena investičního zlata z pětatřiceti dolarů za trojskou unci až na osm set padesát dolarů, a zvýšila se tak o 2400 procent. Následovaly odvetné akce finančníků a politiků, kteří potřebovali zachovávat dojem dolaru coby nejsilnější světové měny. Navzdory intervencím na trhu dluhopisů a velkému zvýšení úrokových sazeb se tuto krizi dolaru podařilo na čas zvládnout a cenu investičního zlata výrazně snížit.

Investiční zlato po dobu 20 let

Po následujících dvacet let se investiční zlato pohybovalo v cenách přibližně tři sta až čtyři sta dolarů za trojskou unci. Tehdy se začaly používat měny kryté pouze vládními sliby dostát svým závazkům. Dostaly označení FIAT, což jsou vládami uzákoněná platidla, řídící se v oběhu a transakcích zákonem o státní měně. Výrazně se navyšuje množství všech měn, které představují dluh občanů jednotlivých zemí, takže peněžní zásoba se zvětšuje a cena zlata začíná opět růst. Od roku 2000 rostla cena investičního zlata ve všech světových měnách o deset až dvacet procent ročně. Tento růst činí z investičního zlata jednoznačného vítěze nad všemi ostatními aktivy. Přesto cena zlata kolísá a vykazuje nestabilitu.

Spoření ve zlatě, jeho vznik a smysl

Spoření představuje odklad části prostředků do budoucnosti a je zdrojem vytváření kapitálu, který bude tvořit spotřebu v budoucnu. V dnešní době dobíhá finanční systém, jež se uplatňoval po dvě generace. Je pro něj charakteristická tvorba peněz na základě dluhu a bankovní rezervy v podobě státních dluhopisů. Tento systém začal fungovat v roce 1971 po zrušení zlatého směnného standardu dolaru. Ale v dnešní době už přestávají být funkční stávající a známé způsoby spoření. A to díky značné zadluženosti systému, jež způsobuje, že splácení úroků odebírá hotovost, nezbytnou pro růst. Situace se řeší tiskem nových peněz, které jsou vždy podloženy dalším dluhem a vytváří tak stále větší nový dluh. Celý systém je nestabilní a nedůvěryhodný a před lidmi tak vyvstává nutnost chránit svůj majetek a spořit jinak, než dosud platilo - tedy spořit ve zlatě a stříbře. I východní centrální banky začaly v roce 2009 snižovat objem dluhopisů západních států a nahrazovat je zlatými rezervami. Je patrné, že investiční zlato se opět začíná stávat platidlem. Investiční zlato začali používat i velcí individuální investoři, finanční instituce a přemýšliví jedinci. A tak začalo spoření ve zlatě a stříbře. Ceny drahých kovů od roku 2000 každoročně vytrvale rostou a poukazují tak na znehodnocování kupní síly peněz vytvořených na základě dluhu.

Jak spořit ve zlatě a stříbře

Spoření ve zlatě je nejvhodnější v jeho fyzické podobě, jak je patrno i na příkladu centrálních bank. Centrální banka Německa nedávno požádala o návrat měnového investičního zlata ve fyzické podobě ve snaze čelit nestabilitě dluhy krytých financí. I další centrální banky žádají o návrat svého investičního zlata a fyzické investiční zlato nakupují ty z nich, co mají příliš velké rezervy v dluhopisech (Čína, Rusko, Brazílie, Mexiko a další). Příklad centrálních bank je hodný následování i pro rozumné jednotlivce, pouze s rozdílem finančních možností. Centrální banky nakupují neustále a vždy více, když cena investičního zlata klesne. Spoření ve zlatě je tedy možno uskutečňovat v občasných nákupech určitého množství fyzického investičního zlata za aktuální cenu, anebo ještě lépe v pravidelných nákupech, kdy se za určitou pevně stanovenou platbu nakoupí investiční zlato za aktuální cenu.

Pravidelné spoření ve zlatě menšími částkami

Při pravidelném spoření v investičním zlatě v menších částkách není třeba žádného plánování a nákupy se uskutečňují pravidelně - tak jak to činí bohaté a prozíravé centrální banky. Při pravidelných nákupech investičního zlata a investičního stříbra jej kupec získává za průměrnou cenu a využívá i jejích propadů. Spoření ve zlatě nebo stříbře se odehrává ve fyzické podobě, a to mu zaručuje stabilitu a nemožnost znehodnocení. Je to rozumná investice do zlata či stříbra.

Cena zlata