infolinka:
739 305 813
cz - Investice do zlata a stříbra en - Investice do zlata a stříbra
Zlaté investování - investice
položek: 0
cena: 0 Kč
Zlaté investování - investice

Zlatý svatováclavský dukát 1934 dukát

Zlatý svatováclavský dukát 1934
Hlídat cenu kovu?

Pro službu Hlídat cenu kovu je třeba být přihlášen.

Pokud nejste registrován, můžete tak učinit zde.

investiční zlato-Svatováclavský dukát 1934

Svatováclavský zlatý dukát je mincí, která nebyla ražena pro obchodní oběh a stala se v Čechách nejoblíběnější sběratelskou mincí. Autory jsou: Jaroslav Benda (Av) a  Otakar Španiel (Rv)
Platnost mince byla od 23.10.1923 a její hmotnost je 3.49g.  Ročník 1935  se již považuje za vzácnou ražbu  a byl ražen celkovým nákladem 13 178  kusů.

Svatováclavský dukát je zlatá pamětní mince, která byla ražena od roku 1923 u příležitosti 5. výročí vzniku Československa. Svou ikonografií navazuje  na středověké dukáty. Svatováclavský dukát byl ražen v nominálech jeden, dva, pět a deset. V první emisi bylo prvních tisíc kusů číslováno jako jubilejních a tyto jsou nesmírně vzácné. Dukát s číslem 1 obdržel prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk, který jej později věnoval Národnímu muzeu.
Československé dukáty, tzv. svatováclavské, byly raženy ve čtyřech provedeních z dukátového zlata (0,986). Razily se v Československu v letech: 1923 až 1939 a 1951.
Zákonem z roku 1923 byla striktně stanovena ražba prvních zlatých mincí Československé republiky. Bylo přesně ustanoveno, že československý dukát bude obchodní mincí raženou v historických parametrech hmotnosti a ryzosti. To znamenalo, že zákon tehdy přesně stanovil technické vlastnosti dukátu i dvoudukátu včetně motivu sv. Václava.
 Mincovna v Kremnici začala razit dukáty v roce 1923. Prvních tisíc kusů bylo číslovaných. Další série těchto mincí  byly raženy v nákladech několik desítek tisíc ročně  až do roku 1936. Jejich sběratelská hodnota je proto podstatně nižší. Dále byly raženy dvoudukáty, pětidukáty a největším nominálem byly desetidukáty. V letech 1937 až 38 bylo vyraženo jenom několik desítek kusů těchto mincí, a proto jsou sběratelsky velice ceněny. Roku 1939 byly vyraženy už pouze jednodukáty.
Všechny svatováclavské dukáty byly oficiální součástí měnového systému, i když se jednalo o takzvané obchodní mince, které sloužily k ukládání úspor obyvatelstva do zlata. Dukáty se užívaly jako dárek nejbližším, často dobře posloužily našim emigrantům překonat počáteční období v cizí zemi. Ve snaze vyrovnat se první republice byla ražba původních svatováclavských dukátů obnovena  v roce 1951. Bylo však vydáno pouze několik set kusů dukátů a ty jsou nyní také extrémně vyhledávanými mincemi.  Zajímavostí je, že svatováclavské dukáty se v době první republiky prodávaly za 100 korun.
Svatováclavský dukát měl rovněž symbolický význam – byl připomínkou pevnosti měny mladé Československé republiky. Autory výtvarných návrhů byli profesor Otakar Španiel a Jaroslav Benda. Jeho definitivní podobu schválil na nemocničním lůžku (těsně předtím, než podlehl atentátu) tehdejší ministr financí Alois Rašín.
Panovník svatý Václav byl a je po celou dobu českých dějin hlavním symbolem české státnosti. Zvláště to platilo za vlády císaře Karla IV. – ten sám považoval knížete Václava za garanta českého státu (svatováclavská koruna, země koruny svatováclavské). Byl též autorem legend o něm. Úcta ke knížeti Václavovi trvala nepřetržitě až do protireformace. Také husité si neobyčejně vážili Václavovy osobnosti; podobně jako oni i sv. Václav přijímal podobojí a byl příkladem křesťanského vládce a bojovníka. V době vlády Václava III. byly bohoslužby slouženy ve slovanském jazyce. S největší pravděpodobností v Praze obleželé křižáky vznikla pátá sloka Svatováclavského chorálu, kdy je kníže vyzýváno, aby nedalo zahynouti nám, ni budoucím. Svatováclavská, husitská a obrozenecká tradice se stávají základem, na němž stavěly emancipační snahy českého národa v 19. století i v době zápasu o samostatný stát. Svatováclavská spolu s cyrilometodějskou tradicí měly velký význam v českém (a později československém) zahraničním vojsku za prvé světové války, zejména na Rusi.
V roce 1929 u příležitosti 1000. výročí úmrtí vévody Václava bylo rozhodnuto zákonem o další ražbě pěti a desetidukátů. V ražbě dukátů se pokračovalo až do roku 1938 v mincovně v Kremnici. Se vznikem Slovenského státu byla ražba přerušena. Ražba svatováclavských dukátů byla nově obnovena až v roce 1951. Bylo vyraženo ale jen omezené množství mincí, především pro účely zahraničního obchodu. Když byl stávající zákon o ražbě československých dukátů zrušen, záhy byl vydán nový.
 

Svatý Václav (asi 907 - 28. září 935) český kníže a světec, který je považován za hlavního patrona české země. Ve starší literatuře se často udává jako rok jeho smrti 929, většina soudobých vědců se ale již kloní k roku 935.
V dětství byl Václav, syn Drahomíry, vychováván na Tetíně svou babičkou Ludmilou, která ho nechala vyučovat slovanským knězem Pavlem. Poté, co se jeho otec Vratislav stal pražským knížetem, byl Václav poslán do Budče, kde se učil latině. V době studií, asi roku 915, uspořádal kníže svému synovi postřižiny. Po Vratislavově smrti v únoru 921 začala krátká poručenská vláda Ludmily. Ta však byla již v září toho roku zavražděna a poručnictví za nezletilého Václava převzala Drahomíra.
Václav se ujal vlády patrně roku 922. Zapudil svou matku, po čase ji však přijal zpět. V roce 924 nechal převézt Ludmiliny ostatky z Tetína na Pražský hrad, kde je slavnostně pohřbil. Václavova vláda byla od počátku charakteristická podporou křesťanské církve. V roce 929 byl Václav nucen poddat se římskému králi Jindřichu I. Ptáčníkovi, který s vojskem přitáhl až k Praze. S tím byl spojen i poplatek, který měl český kníže odvádět římskému králi.
Nedlouho poté založil Václav na Pražském hradě kostel sv. Víta, část ostatků světce získal od Jindřicha. Tento směr politiky knížete Václava se nelíbil straně, která nechtěla přijmout uvedené nábožensko-politické vazby. Jejím reprezentantem byl mladší Václavův bratr Boleslav I. Ukrutný, který sídlil ve svém údělném knížectví v (Staré) Boleslavi, kde si Boleslav postavil hrad. Boleslavova opozice vycházela patrně z podobných kořenů jako poručenská vláda Drahomířina.
Všechny pozdější literární prameny líčí Václavův a Boleslavův konflikt jako velmi osobní. Vyvrcholil pozváním Václava na svěcení kostela do Boleslavi, kde byl kníže ráno dne 28.9.935 (ve starší literatuře bývá uváděno datum 929, které nalezneme i u Kristiána) zavražděn. Boleslav se svou družinou obsadil Pražský hrad a stal se knížetem. Záhy dal převézt Václavovo tělo do nového chrámu sv. Víta na Pražském hradě, kde jsou jeho ostatky uloženy ve Svatovítské kapli dodnes.
 

Více
Produkt Zlatý svatováclavský dukát 1934
Ryzost 986/1000 Au
Rozměry průměr mince 19.75 mm, vroubkovaná hrana
Objednací číslo GOLD-SVATOVACLAVSKY-DUKAT-1934
Stav skladu
na dotaz
Výkupní cena DOHODOU
Cena 143 859 Kč za ks
Svatováclavský dukát 1934

Zpět na kategorii

Rychlý kontakt

Mgr. Martin Kahoun, MBA
gsm: 739 305 813

skype: mediakm
email: info@zlate-investovani.cz
číslo u Puncovního úřadu 10336

Novinky e-mailem

Chcete dostávat aktuality mailem?

Chcete být přednostně informování o dění na světových trzích?
Chcete vědět kdy je dobré nakupovat a kdy prodávat?
Chcete být vždy o krok napřed?

Souhlas se zpracováním osobních údajů

Co byste raději našli za 10 let ve svém trezoru?
Obojí28%
Celkem hlasujících: 606